Podzimní sezóna nám sprintuje do finiše a my za sebou máme několik hodových zábav a městských slavností. To vše už s novými tvářemi a v novém obsazení. Lhal bych kdybych tvrdil, že s novým obsazením nepřišly žádné změny a vše je do puntíku tak, jako dřív. A o tom bude z velké části dnešní vyprávění!
Je sobota a brzy odpoledne startujeme do Dolního Benešova. Přesně po 2 letech se vracíme na místo činu. A co si tak matně pamatuju, bylo to velký, obrovský a skvělý! A tak v hloubi duše tajně doufám, že se dojmy budou opakovat. Jedeme v plném počtu – tedy Jirka-Víťa-Michal-Šimon – POPRVÉ! Základem úspěchu tohoto výletu je hlavně logistika – Do jednoho lidového německého vozidla s přívěsem se musí vlézt všechno. No a málo toho není, to máte: repráky, stojany, mikrofony, mixpult, světla, nástroje, noty, muzikanti, společenský oděv, osobní věci.. no je toho pořádná hromada.
Je 14:30 a na základnu přijíždí Michal
Problém č.1 – Michal má speciální klávesy, připomínající šílené klapkové monstrum, vážící asi 50kg. Aby toho nebylo málo, je tento technický skvost uložen do kufru… no kufru, vypadá to jako cínová rakev pro repatriaci nebožtíků. Výhoda tohoto skvostu jsou úžasné zvuky, vynikající kladívková klaviatura a to, že se to nikam nevleze a nosíme to za 4 uši jako tu rakev. :-D Díky mým propočtům a znalosti principu Bronštejnové metody jsem po přesunu stativů ze sektoru B5 (vozejk) do A2 (kufr automobilu) získal právě ve vozejku absolutně přesný prostor pro již zmíněný klávesový zázrak.
O několik minut později nabíráme Šimona
Problém č.2 – Šimon je blázen, který tělesnou schránkou sice připomíná spíše Kostíka a rozměry zhruba 1/10 mé osoby. Tím pádem je velmi dobře skladný a vejde se i na méně než půl sedadla. Jenže těch krámů!! Musí mít obrovské kombo, 2 kytary, metrový pedalboard, kabelu jídla a pití od maminky, pro případ, že bychom cestou na Ostravu náhodou ztroskotali na pustém ostrově. Podruhé využívám Bronštejnovu metodu a poskládáním kufrů s notama v sektoru A3, mi vzniká velmi slibný prostor v sektoru A7 ten se plní zmíněnými krámy a jedem!
To už se otáčíme v romantickém zátiší šumících lesů a bublající čističky odpadních vod, v jejímž těsném sousedství přebývá nestor lidové hudby a nekompromisního humoru – Vítězslav
Má s sebou jen trumpetku a noty, ale i tak mu říkám, že toho má zbytečně moc. Když sám pohlédne do našeho kufru okamžitě hodnotí situaci slovníkem jemu vlastním, a tak se po sérii zajímavých slovních spojení a citoslovcí snažíme namačkat poslední krámy. Daří se a náš výlet konečně začíná.
Prostějov, Olomouc, benzinka, páreček, pivíčko, nealkopivíčko, Hrad Helfštýn -první Brďkův výklad o tom, jak při vojenském výcviku tuto pevnost nesčetněkrát dobyl v plné polní, Ostrava – Druhý Brďkův výklad spadající do studenstských let a popisující nástrahy i veselí tehdejší doby, vychytávek z internátu a výhod muzikantského života na ostravsku, následuje Náměstí Cypriana Lelka a už nás vítá kulturní dům v Dolním Benešově. Bylo plno a lidé se bavili a tančili a bavili a tančili a takhle to šlo až dlouho do rána. Není lepší odměna pro kapelu, než když je parket od první písničky plný. Odehráli jsme regulérní 8-mi hodinovou produkci a měli toho skutečně plné kecky.
Cesta zpět byla výživná – slavil se úspěch akce i potvrzení termínu na příští rok. A tak jsme cestou udělali několik pivovarnických inspekcí na čerpacích stanicích, Brďka zajistil 2. kolo výkladu o ostravských reáliích a životních podmínkách mladých studentů ostravské konzervatoře. Domů jsme přijeli až okolo 7 ráno, ale stálo to za to a příští rok už se opět těšíme!
V závěru roku nás čeká několik firemních večírků a spousta zvučení. No a konečně našlapaná plesová sezóna! Přijďte se podívat na novou formaci a zhodnotit jak nám to šlape ?
probíhá načítání přehrávače